Ve Vídni a v Budapešti proběhly 11. a 12. března tohoto roku oslavy desetiletého výročí zahájení Boloňského procesu. V evropských městech se chystají studentské protesty, které mají vyjádřit nesouhlas s tímto procesem a reformami, které se s ním pojí.
Boloňský proces
O co se vlastně jedná? Boloňský proces je snahou o vytvoření jednotného evropského prostoru vysokého školství. Probíhající proces, ke kterému se připojilo už 46 států, si klade za cíl zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost evropského vzdělávacího systému a potažmo konkurenceschopnost absolventů evropských vysokých škol na národním, evropském a světovém trhu práce. Představuje největší reformu vysokého školství v Evropě od 70. let minulého století. Původní plán, vytýčený v Boloňské deklaraci z června 1999, počítal s realizací ambiciózních úkolů do letošního roku, nyní se ale počítá s pokračováním procesu i v příštích letech.
Země zapojené do Boloňského procesu aplikovaly třístupňové rozdělení studia se základním tříletým bakalářským cyklem a zavedly kreditový systém hodnocení. Součástí procesu je propagace mobility studentů a akademických pracovníků, sblížení studia, vědy a výzkumu, postupné sbližování akademické sféry a trhu a s tím spojený důraz na celoživotní vzdělávání.
Proti čemu budou tedy studenti v Paříži, Vídni, Bruselu a Madridu demonstrovat? Studenti neprotestují v prvé řadě proti deklarovaným cílům procesu, ale proti jeho skrytým předpokladům a cílům. Mezi ty patří především komodifikace vzdělávání, omezení univerzitní autonomie, zavádění školného a degradace vysokoškolského vzdělávání na školení budoucích zaměstnanců firem. Aplikace Boloňského procesu s sebou přináší mnoho nejasností a vytváří prostor pro zneužití k vlastním politickým cílům propagátorů procesu.
Situace v České republice
K Boloňskému procesu se na samém počátku připojila i Česká republika. Již u nás bylo zavedeno třístupňové studium (bakalář, magistr, doktor) a kreditové hodnocení. Další aspekty Boloňského procesu se zdají být prosazovány Bílou knihou terciárního vzdělávání. Studentské iniciativy a akademické kruhy na Bílé knize kritizovaly její nejasnost a nekonkrétnost včetně způsobu dosažení stanovených cílů. Kritici poukázali také na zneužití strategie Bílé knihy politickými a ekonomickými subjekty k okleštění autonomie univerzit (např. členství zástupců soukromých firem ve správní radě školy) a preferování přímého ekonomického profitu před investicemi do rozvoje vědy a vzdělanosti. Dalším velkým problémem je navrhované zavedení školného, které se může stát sociálním sítem přístupu ke studiu a značně ztížit a znevýhodnit situaci absolventů, zadlužených studijními půjčkami.
Po vlně kritiky se zdálo, že Bílá kniha nesplnila účel podkladu pro reformu terciárního vzdělávání a nebude použita, ale na jaře tohoto roku mají být její jednotlivé body opět projednávány vládou.
Podobné snahy o arogantní strukturální reformu se týkají i vědy a výzkumu. S redukcí společenského přínosu vědy a výzkumu na průmyslové inovace a ekonomický zisk, se pojí razantní snížení financování pro veřejné výzkumné instituce (především Akademii věd) a přesun těchto prostředků na financování vývoje a inovací v soukromých podnicích, extrémní důraz na projektové (tzn. nejisté) financování, a zásadní nedostatek veřejné vykazatelnosti procesů vytváření vědní politiky (neprůhledné jmenování a působení Rady pro výzkum, vývoj a inovace).
Vzdělání není zboží!
U příležitosti březnových oslav Boloňské deklarace se chceme hlasitě vyjádřit k české situaci a zároveň podpořit široký evropský nesouhlas s jednotným plánem přestavby vysokoškolského vzdělávání, jehož prioritou je zvyšování ekonomické efektivity evropského prostoru a jeho atraktivity na světovém trhu na úkor původního smyslu vzdělávání.
Poslání vysokoškolského vzdělávání chápeme jako osobní, kulturní a společenský rozvoj. Vzdělání je důležité pro pochopení, sdílení a rozvoj kultury, ve které se pohybujeme, a také těch, které nás obklopují. Chceme univerzity otevřené nikoli zájmům byznysu, ale celé společnosti. Takové univerzity, které by byly schopné rozvíjet znalostní potenciál společnosti a figurovat i v řešení lokálních sociálních či environmentálních problémů.
Obracíme se proto na studenty/studentky, akademické pracovníky/pracovnice i širokou veřejnost, aby se informovali o reformách terciárního vzdělávání a veřejných výzkumných institucí, diskutovali o jejich důsledcích, vyjádřili svůj názor a sjednotili se v možných protestech proti nim. Lhostejnost ponechá budoucnost vzdělanosti v rukou úředníků, byznysmenů a politiků, jejichž vize jsou založené pouze na vykalkulovatelném profitu!
Tato iniciativa funguje jako otevřená platforma pro informování a organizování akcí směřujících proti shora zmíněným reformám. Funguje na neautoritářských principech, je otevřená všem kromě těch, kdo by skrze ni chtěli prosazovat zájmy jakékoli politické skupiny nebo strany.
