Poté, co krátce zmíním klasickou argumentační šablonu, která je v určitých modifikacích vlastní téměř všem politikům, ze všech možných stran a za všech režimů (v totalitních zřízeních většinou chybí první bod), přistoupím ke konkrétnější argumentaci, proč si myslím, že pan Nečas neprávem děkoval „výrazné většině“ státních zaměstnanců, že se stávky nezúčastnili a proč je podle mého názoru stávka adekvátní reakcí na kroky současné vlády.
Schéma argumentace politiků, kteří nesouhlasí s protesty:
1. Přitakání a projevy vlastní nesmírné empatie a chápavosti (lidé mají právo protestovat, mám pochopení pro protest, také by mi to vadilo, kdyby… apod.)
2. Zdůraznění, že vládní kroky jsou ale nutné a nevyhnutelné (nikoliv zdůvodnění)
3. Očernění nepřítele a znevážení samotného protestu, s čímž se vždy pojí obžaloba z bezohlednosti a nezodpovědnosti stávkujících a protestujících (jde jim jen o jejich osobní zájmy – opozičních politiků a vedení odborů – s ostatními jen manipulují, bylo jich stejně málo, veřejnost jejich bezohledností trpí – stát stávky něco stojí, omezí se některé služby atd.)
4. Vyvolání hrozby (destabilizace země, ohrožení země, vyvolání nepokojů apod.)
5. Na základě předešlých argumentů omezit nebo zpochybnit shromažďovací právo nebo jiná privilegia veřejnosti, která jí umožňují vyvíjet tlak na vládu
„Děkuji výrazné většině zaměstnanců veřejného sektoru, která se stávky nezúčastní“
Přistoupíme-li na rétoriku premiéra Petra Nečase, který v souvislosti s odborářskou demonstrací, která se konala v září tohoto roku, a se stávkou, jenž proběhla 8. prosince, argumentuje tím, že se na obou z výše zmíněních akcí nepodílela ani polovina zaměstnanců státní a veřejné správy, a tudíž nároky odborářů nejsou dostatečně oprávněné (což je v jeho výrocích obsaženo pouze implicitně), musíme smutně konstatovat, že ani vláda premiéra Nečase podle jeho kritérií není oprávněna provádět škrty, které provádí. Pojďme se podívat na některá zajímavá čísla.
Jelikož se zabýváme především vysokým školstvím, vztáhneme naše čísla pouze k tomuto tématu.
Výsledky voleb do poslanecké sněmovny v roce 2010:
ODS – 20,22 %
TOP 09 – 16,70 %
VV – 10,88 %
Vládní koalice celkem: 47,8 %
Vládní koalice tedy nemá přízeň ani poloviny voličů.
Nevolit špatné, volit dobré. Stávkovat špatné, mlčet dobré?
Občan je však i člověk, který se rozhodne nevolit a dost často to není jeho nezodpovědností a nezájmem, jak se nám politici snaží namluvit, nýbrž znechucením a nedůvěrou nebo dokonce tím, že žádný z politických programů kandidujících stran mu není blízký a nemá dostatek financí na založení vlastní strany. Volbou se nezbavujeme své zodpovědnosti, tím, že nevolíme bereme na sebe zodpovědnost o to větší. Zastupitelská demokracie zpochybňujeme sama sebe, když vládní kroky jsou utajovány, jejich zveřejnění je postihováno, když politické strany podnikají kroky v rozporu se svým předvolebním programem, když korupce přechází ze stádia soukromé korupce do stádia korupce systémové. Volbou nebo nevolbou nic nekončí, ale teprve začíná.
Voliči – 63 %
Nevoliči – 37 %
Procento lidí, které zastupuje současná vládní koalice: 30,11 %
Nyní se podíváme na to, co se píše ve volebních programech jednotlivých stran vládní koalice o oblasti školství, vzdělání, vědy a výzkumu
ODS – Hned v úvodu volebního programu se dočteme, že ODS je strana, která už od dob svého vzniku vyznává stejné hodnoty a ideje a nejen to – do voleb v roce 2010 šla s programovými východisky, které jsou rovněž stále stejné, proto není od věci se podívat i na to, jaký volební program měla ODS v roce 2009: „Podpora a rozvoj vzdělávání a školství je naší absolutní prioritou. Je to ta nejdůležitější investice, která zvyšuje i konkurenceschopnost v globální ekonomické soutěži. Jsme připraveni navýšit rozpočtové prostředky na vzdělávání, a to i na úkor jiných, méně prioritních oblastí rozpočtu.“ Když toto tvrzení porovnáme s volebním programem z roku 2010, vidíme, že ODS má opravdu stále stejné hodnoty a ideje, ale programové východisko se již nepatrně liší: „Rozvoj vzdělávání a školství je prioritou. S rostoucím vzděláním se zvyšuje možnost uplatnění. Smyslem naším politiky je vytvořit takové prostředí, ve kterém si občané najdou svou vlastní vzdělávací cestu – a to v jakémkoli věku.“ Vzdělání je tedy stále prioritou, ale již nikoliv absolutní. Proto se také v programu z roku 2010 už nedočteme nic o navyšování rozpočtových prostředků na školství. Vzdělání rovněž v programu z roku 2010 není již takovou měrou bráno jako něco, co má přínos pro celek, co zvyšuje konkurenceschopnost v globální ekonomické soutěži, ale je to individuální investice, která jedincům zvyšuje možnost uplatnění. O tom, že se ODS ve vládní koalici podaří prosadit záměr vytvořit prostředí, ve kterém si každý najde svou vlastní vzdělávací cestu, nepochybuji. Člověku nic jiného ani nezbude, než si najít vlastní cestu, když vládní koalice svou tvorbou prostředí odradí od studia méně majetné a navíc zničí ideu univerzity natolik, že pro mnohé bude opravdu atraktivnější jít si vlastní vzdělávací cestou než studovat na české vysoké škole.
VV – „Zastavit korupci v armádních zakázkách, peníze do školství a podpory vzdělávání.“
„Věci veřejné se chtějí zasadit o zvýšení investic do resortu školství. Posílíme rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 10 mld. korun, finanční prostředky přesuneme z resortu obrany. Tedy nebudeme navyšovat celkový rozpočet a tím zvyšovat schodek státního rozpočtu. Jsme přesvědčeni, že se jedná o investici do budoucna, která se rozhodně vyplatí.“
„2 mld. korun na posílení financování VŠ a vědy a výzkumu.“
„Nástupní platové minimum pro učitele na VŠ ve výši 25 tisíc korun.“
TOP 09 – Chce podporovat přirozenou lidskou zvídavost a touhu po dalším vzdělávání, protože i TOP 09 považuje vzdělání, vědu a výzkum za velice důležité. Proto se také chová odpovědně a chystá „snížení objemu mezd vyplácených ze státního rozpočtu o 10 % a tento objem ponechat po tři roky bez navyšování. Toto opatření se nebude týkat pedagogických pracovníků, kteří jsou ve vztahu k ostatním profesím dlouhodobě podhodnocováni. Současně s tímto krokem musí být zrušen současný tarifní systém odměňování a nahrazen novou normou, umožňující mnohem větší motivaci k výkonu.“ Co se týká rozpočtů vysokých škol, dozvíme se v programu, že „Vláda je přesvědčena, že úroveň vzdělání, vědecké a výzkumné činnosti předurčuje budoucí konkurenceschopnost země. Jejich podpora je tedy prvořadou strategickou investicí. Vedle nezbytného objemu prostředků je proto nutné úzkostlivě dbát na efektivitu jejich vynakládání. Vláda bude prosazovat systém, který povede k co nejodpovědnějšímu hospodaření a podpoře excelence.“ Nezbytně nutné prostředky jsou žel nižší než prostředky, které do teď veřejné a státní vysoké školy pobíraly (alespoň podle vlády). Dále se toho mnoho dočteme o kvalitě a excelenci, nic však o tom, jak se kvalita pozná, jak se bude zjišťovat a co to vlastně kvalita a excelence je. „Vláda upraví systém financování vysokých škol tak, aby více zohledňoval kvalitu vzdělávacích aktivit.“ Je vidět, že současná vláda si nedělá iluze o kvalitě vysokých škol, proto jim škrtla 10 % finančních prostředků ze státní pokladny (příští rok se však možná přidá vysokým školám jedna miliarda korun). A věda a výzkum? „Podpora vědy je investice s dlouhodobým horizontem. Vláda je připravena navýšit finanční prostředky pro tuto oblast. Tento krok je nutné učinit společně s vyšším tlakem na efektivnost.“
Po shrnutí programů třech vládnoucích stran je jasné, že minimálně od voličů VV nemá současná vláda podporu v prováděných škrtech v oblasti školství (aktualizace: VV na své prosincové ideové konferenci rozhodli, že nechtějí aby do roku 2014 bylo na vysokých školách zavedeno školné. Postavili se tak proti koaliční smlouvě, kterou spoluutvářeli a schválili před půl rokem. Je třeba, ale připomenout, že neodmítají samotné školné, ale pouze datum, kdy má být zavedeno). Ač TOP 09 prohlašovala, že se 10% škrty v oblasti mezd vyplácených ze státního rozpočtu nedotknou pedagogů, jinak je tomu u vysokoškolských pedagogů. 10% škrty veřejných výdajů na vysoké školy se téměř na všech univerzitách výrazně podepíšou na mzdy vyučujících.
Takže když to shrneme, současná vláda má mandát a podporu ve své činnosti v oblasti vysokých škol od necelých 23 % občanů. V ostatních oblastech, soudě podle voleb do poslanecké sněmovny, od 30% občanů. (V tomto článku není dostatečný prostor pro analýzu toho nakolik výsledek senátních voleb ukazuje změnu preferencí a názorů občanů od doby, kdy probíhaly volby do poslanecké sněmovny.) Zatímco stávky se aktivně a pasivně zúčastnilo 40 % zaměstnanců veřejné a státní správy a podle některých průzkumů veřejného mínění, které se objevily v médiích, měla stávka podporu od 60 % občanů (ZDE).
Děkuji, že nadáváte jen u piva
Mohl bych teď podobně jako pan Nečas poděkovat 37 % nevoličů za jejich občanskou zodpovědnost, že se za těch 21 let korupční demokracie již naučili politikům nedůvěřovat. Mohl bych začít vykřikovat, že současná vláda není oprávněná provádět škrty a reformy vzhledem k tomu, jak malou část občanů ČR zastupuje, nicméně to neudělám.
Uvědomuji si, že kdybychom chtěli měřit podle tohoto metru, tak by snad žádná vláda neměla možnost cokoliv udělat. Uvědomuji si, že velká část nevoličů nejsou programoví nevoliči, ale apatičtí nevoliči, nicméně i to je důsledkem stavu politické situace v této zemi. Uvědomuji si, že volba jedné strany neznamená, že nemohu v některých věcech podporovat jinou stranu, že i nevoliči mohou podporovat současnou vládu. Jsem si ale také vědom toho, že nepřipojení se ke stávce ještě neznamená nesouhlas s ní (a tudíž čísla, které jsem výše uvedl jsou nic neříkající, stejně jako výroky pana Nečase). Chápu také to, že program Věcí veřejných byl v mnoha ohledech čirým populismem, jehož prosazení bylo od počátku velice nepravděpodobné, nicméně voliči by měli požadovat dodržování programu od politických stran, které volili. Pokud si strany jako Věci veřejné napíšou těžko splnitelný program, tak by na něm měly trvat a být v opozici, nebo stranu rozpustit. Nechci vyměnit politiky jako některé iniciativy (protože to podle nás nic neřeší, změnit se musí především přístup veřejnosti), chci, aby politické strany dodržovaly své programy, aby je sestavovaly podle toho, do jaké míry je pak budou reálně schopny dodržet a zároveň jimi voliče upoutaly. Chci vyvíjet nátlak na jakoukoliv vládu, která se bude snažit zprivatizovat veřejný prostor a omezit naši svobodu a práva. Naším vzorem mohou být v současnosti britští studenti, kteří vyvíjí značný nátlak na to, aby politici dodržovali své předvolební sliby. Politici nemají v první řadě chtít naše zdůvodnění, proč jsme nespokojení, oni mají především předkládat své důvody a obhajovat své kroky. Lidé ve volbách nepředávají svou moc politikům, ti mají být pouze jejich zástupci a ti nemohou jednat podle své libovůle.
Chystané reformy a jejich dopady
V programu ODS se dočteme: „Nedopustíme, aby účet za bezhlavou spotřebu platily naše děti a další generace.“ O tom, co vláda ovšem dopustit chce, píše Jan Keller: „Co konkrétně pro mladou domácnost přinesou reformy? Například pro domácnost se dvěma dětmi a čistým příjmem 30 000 Kč. Dá se odhadnout, že z toho příjmu tato dvoudětná rodina utratí právě 30 000 korun měsíčně, je totiž obtížné udělat jakékoli, i drobné úspory (…). Penzijní reformu z dílny Bezděkovy komise provázejí různé odhady. Jeden šílený uvádí, že člověk by si měl od 25 do 65 let každý měsíc střádat 10 000 Kč, aby pak měl garantovánu po 20 let výplatu penze ve výši dnešních 4000 korun. My jsme pracovali s odhadem střízlivějším, že by si každý z manželů měl měsíčně na penzi odkládat minimálně 2500 Kč. Transformační náklady penzijní reformy, které budou kryty zvýšením DPH na potraviny, léky, hygienu a další věci běžné spotřeby, budou stát tuto rodinu minimálně 500 Kč měsíčně. Pokud nechtějí zadlužit děti na prahu života, tak musejí odkládat tisícovku na školné. Další tisícovku by si měl každý z mladých manželů, a i pro svoje děti, odložit pro případ nemoci, aby se neocitli až na samém konci trhu se zlomeninami, zápaly plic, infarkty a nádory, pokud je něco z toho v životě postihne. Dalších 1500 či raději 2000 Kč by si měli dávat bokem, aby se jim lépe překonávalo období nezaměstnanosti. Budou totiž už brzy v důsledku novelizace Zákoníku práce natolik flexibilní, že nebudou vědět dne ani hodiny, kdy o práci přijdou. Měsíčně je tak reformy přijdou na nějakých 10, 12, možná i 15 tisíc Kč – které ovšem většina z nich nemá. Proto se každoročně jejich domácnost zadluží částkou, která zhruba odpovídá částce jedné »Kalouskovy složenky« (121 000 Kč – pozn. red.). Každým rokem jedna nová Kalouskova složenka – to bude dluh těchto domácností, který pro ně každý rok reformy vytvoří. Mladí budou platit za to, aby celé části veřejného sektoru byly převedeny do soukromé režie. A budou platit za to, aby soukromníci vydělávali na jejich starostech a existenčních problémech.“ (http://halonoviny.cz/articles/view/212461)
K čemu takové zadlužení mimo jiné také vede, si můžete přečíst ZDE.
Bojovat proti stánímu dluhu se musí, a to horlivě, škoda jen, že podle vlády má horlivě bojovat jen střední třída a ti, co jsou na tom nejhůř. O tom svědčí i to, že politici stále odmítají progresivní zdanění a platy ústavních činitelů snížili o 5 % u soudců a o 9% u politiků a státních zástupců oproti 10 % u ostatních státních a veřejných zaměstnanců. Více k tématu rovná versus progresivní daň ZDE. Nenechme si namluvit, že nám současná vláda představuje holá fakta neideologicky zabarvená, když o nutnosti jejích kroků mluví jako o nevyhnutelné realitě. Ne každý názor, který je v opozici, je čirým populismem, jak se nám někteří politici z ODS a TOP 09 snaží namluvit.
10% škrty mezd se dotknou nejvíce těch nejnižších pracovníků (čím méně peněz člověk má, tím méně má kde šetřit). Je poněkud černohumorné, že vláda, která chce aby si lidé sami spořili na zdraví, vzdělání a důchod, některým z nich zároveň bere prostředky z kterých by si na ně měli ušetřit. Odmítám reformy, které současná vláda navrhuje v oblasti školství, zdravotnictví a důchodů a odmítám i plošné škrty mezd státních zaměstnanců. Proto jsem podpořil stávku.
Více o stávce:
http://www.outsidermedia.cz/Chapou-odbory-problem-zadluzeni-1.aspx
http://www.denikreferendum.cz/clanek/7771-zive-stavkujici-vysli-do-ulic
http://www.denikreferendum.cz/clanek/7768-stavka-probiha-podle-ocekavani-protest-je-spise-symbolicky
