Iniciativa Vzdělání není zboží! vznikla v březnu 2010, při příležitosti desetiletého výročí zahájení Boloňského procesu. V reakci na toto výročí se konaly napříč celou Evropou protesty, během kterých studenti vyjadřovali svůj nesouhlas s probíhající komodifikací vzdělání, s omezením univerzitní autonomie, zaváděním nebo zvyšováním školného a vládním škrtům v oblasti vysokého školství.
Vzdělání není zboží! se rozhodlo k těmto protestům připojit a reagovat především na rozsáhlé protesty v Rakousku, které ignorovala česká média i politici. Naše iniciativa viděla od začátku problém v reformách, podobných rakouským, které formulovala Bílá kniha terciárního vzdělávání a které záměrem zavést školné začínají být stále aktuálnější.
Od svého vzniku iniciativa pořádala, kromě protestních akcí, několik veřejných přednášek a seminářů, kde se debatovalo jak nad negativními prvky Bílé knihy a Boloňského procesu, tak nad pozitivními alternativami jednotného celoevropského trendu reforem. Tato debata stále pokračuje.
Téma školného je pro nás v současné době důležité, protože, jak dokazuje text Bílé knihy, budou po něm následovat další reformní kroky, které postupně přemění vysoké školství k nepoznání: prostřednictví závislosti na vnějších aktérech a důrazem na jediné měřítko, ekonomickou produktivitu. Školné tak chápeme, jako začátek a zlomový bod v reformě českého školství.
Školy se nesmí stát podniky, ve kterých jde jen o produkci dělníků vědění a o zisk. Snaha minimalizovat náklady a maximalizovat zisky vede na zahraničních univerzitách vede k rušení „neprespektivních“ oborů, ochuzení výuky, většímu zaměření na aplikovaný výzkum a propojení se soukromým sektorem a upřednostňování zahraničních studentů, kteří platí vyšší školné. Ze zahraniční je také zřejmé, že školné nevyřešilo ani problém narůstajícího státního dluhu, ani problém podfinancovanosti vysokých škol.
Nestavíme se proti reformě vysokých škol, ale stavíme se proti takové reformě, která vede ve výsledku k erozi vzdělanosti a nebere se při ní ohled na názor odborné, ani laické veřejnosti. Nestavíme se proti lepšímu využití finančních prostředků vysokých škol, ale proti rozsáhlým škrtům, které nutí školy přepracovávat studijní programy takovým způsobem, že se stanou nekoncepčními a jejich existence ztratí smysl, a které nutí školy získávat finance z nestálých externích zdrojů, což jim znemožňují dlouhodobější plánování. Jsme toho názoru, že univerzity nesmí pouze reagovat na poptávku trhu práce, který je extrémně proměnlivý.
Smysl univerzitního vzdělávání vidíme především v osobním, kulturním a společenském rozvoji. Vzdělání je důležité pro pochopení, sdílení a rozvoj kultury, ve které se pohybujeme, ale také kultur, které nás obklopují. Chceme vzdělání, které vede k osobní emancipaci. Chceme univerzity nikoliv otevřené zájmům byznysu, ale zájmům celé společnosti. Takové univerzity, které by byly schopné rozvíjet znalostní potenciál společnosti a figurovat i v řešení lokálních sociálních či enviromentálních problémů. Věříme, že jiné vzdělání je možné!
Tato iniciativa funguje jako otevřená platforma pro informování a organizování akcí směřujících proti zmíněným reformám. Funguje na neautoritářských principech, je otevřená všem kromě těch, kdo by se skrze ni chtěli prosazovat zájmy jakékoli politické skupiny nebo politické strany.
